Prolog

Rasistou se nenarodíte.

Rasistou se stanete.

Vlivem výchovy, vlivem okolí, vlastními zkušenostmi, příběhy ostatních.

 

V tom momentu uvědomění si, že jste „asi“ rasista, znamená, že jste se dostali z matrixu, který kolem vás od malička byl uměle vytvářen. V tom momentu zjistíte, že všechno je jinak. V tom momentu začnete srovnávat a ptát se proč. V tom momentu víte, že nemáte a ani nemůžete mít díky genetické dispozici, stejné vlastnosti jako jiné rasy. Semínko skutečného poznání a pravdy začalo klíčit.

Ze začátku se tomu bráníte být rasistou. Jedna strana vašeho já – ta setrvačná, matrixová, na vás křičí: „Co to děláš, vždyť je to odsouzeníhodné! Jak můžeš být rasistou!“ Druhá strana – strana vašeho osobního poznání mlčí. Jen vám však kdykoliv předkládá fakta. Jedno za druhým, další a další. Semínko klíčí čím dál tím rychleji, čím víc se tomu bráníte, že jste rasista, čím víc vás vaše okolí odsuzuje za to, že jste rasista.

A pak jednoho dne přeteče poslední kapka, jednoho dne se podíváte sami na sebe a zjistíte, že se nemáte za co stydět. Zjistíte, že jste hrdi na svou rasu. Zjistíte pocit uvolnění z falešných pocitů, které do vás ládovali celý váš život. Cítíte konečně neuvěřitelnou úlevu myšlenkově nesvázaného konvencemi člověka, který už ví, jak to ve skutečnosti je, který se nebojí říci druhýmu do očí: „Já jsem rasista.“, aniž by pocítil pocit studu. V souvislostech vidíte příčinu a vznik drtivé většiny válek a ekonomického diktátu. Tou příčinou je rasová otázka, otázka o přežití jedné rasy vůči druhé anebo žítí jedné na úkor druhé. Dospěli jste k bodu, kdy se z ovce stává bojovník. Doživotní bojovník za zachování své rasy.

Je jedno, kdy k tomu dospějete, či vůbec k tomu dospějete. To je nepodstatný. Podstatný je to, že se vám to může stát, tak jako mně, a proto jsem založil tyto stránky. Téma rasismus je stále kriminalizované a persekuované tabu a přitom kolem nás existoval, existuje a bude existovat ať chceme nebo ne. Rasismus a být rasista je zcela přirozená „věc“.